Červen 2007

aaa....som zabudol na spovednicek..sorac=P

30. června 2007 v 20:13 vladkova tyzdenna spoved=P
mno takze za hvilku mi ide bus tazeeee.....mnooo..inac tu nebudem asi tak tyzden bo u ns na dedine je odpust a treba popriprawovat veci a secko....taze tak mno a konecne tu su prazdniny...niekto sa tesiii....niekto nieeee....mno ja osobne som tak pol na pol....tesim bo pokoj od skoly ale netesim bo nemam komu mavat 2 mesace=< ......a nika spoznam taa.....sa neboj,,..taka kočka sa neda nespoznat=P .....a ze sa tesim na oblatky..a som povedal matovi ze ti dlzi 15 lizatoka mne 7=P.....chudak newie preco=D......a co take sa ece stalo..hmmmm....jaaaaj..otec mal 50 taze zase mame doma kopu kvetov a chlastu...a som zistil ze otcovi kolekovia su radne cunata...som po nich musel vysavat.....sak oni to jedlo asi nejedli ale skryvali pod gauc......no nic..aspon som sa ja najedol.....aaaaaaaa......uz nestihaaaaaaaam......bezim...sa majte klasne..hlavne ty nika...sak len ty to citas...a sa maj klasne v Bj.....a mi bude smutno tie 2 mesace=<.......snad ece sa stretneme predtym na nete....papaaaaaaaaaa



SOraaaaaac seckym

16. června 2007 v 19:46 CLANKYYYYY=D
neska mam hrozne blby tyzden...taze sa seckym osprawedlnujem...hlavne tebe nika..... cely cas niekde stacam..ani newiem kam a preco.....a to nieje dovod na trapenie....jasneeeeeee.... niekedy len chcem byt v pohode a nie len tak sa tvarit.... takze sa omna nebojte...ehm....ak sa bojite=P ....a plepacte...fakt...idem sa hrat...papaaaaaaaa=>
...a nerieste ze odveci obrazok =>



cas nelze vratit...

13. června 2007 v 18:59 JUuuu...Pribehy=P
Čas nikdy nelze vrátit........ Jdu po ulici a najednou uslyším ten tolik známý hlas:"Ahoooj Deny!!" Mé uši se nemýlily.Otočím se a uvidím obličej kluka kvůli kteremu každou noc brečíma kterého tolik miluju. "A.....Ahoj...." , odpovím trochu zaskočeně.začnem se spolu bavit a nakonec skončíme na lavečce.Nechápu proč za mnou přišel......Až do teto chvíle:"No víš, proč jsem vlastně tady!!Příští tyden odjíždím." Hmm no asi jede někamna prazdniny, pomyslím si.Ale on pokračuje dál... "S mamou a brachouse stěhujeme do Budějovic k babičce, takže se asi už nidky neuvidime tak jsem se chtěl rozloučit." COŽE?!?!?!?!To ne!!!To není pravda!!!Nesmí!!! Nakonec ze sebe dostanu jen:"PROČ...?!?".....A pak nasledovala věta, která mi připadala, jako by mi někdo vrazil nůž do zad....:"Mám tam holku.Víš asi ji miluju a chtěl bych s ní být častěji.Proto odjíždím s mamou jinak bych tu zůstal." Tak tohle je ta nejhorší noční můra!!Na tohle teda nemám a nevzmůžu se na nic. "Já vím asi jsme tě překvapil....", pokračuje, " ale kdybys ji viděla!Je prostě skvělá, moc si rozumíme, takovou holku jsem prostě nikdy nepotkal. AUUUUUUU!!!!!Ted jsi mi zasáhl tím ostrým nožem přímo do srdce.Konečně se sebe něco vyklopím:"A.....kdy odjíždíš??" "Příští tyden v pátej.Jedem vlakem v 9 hodin z nádru." Mám pocit že omdlím....ne!!Je to jako by jsem už nežila!!ON!!To on zabil i to poslední, co ve mě bylo...... "......je skvělá.....lepší holku neznám......"-jeho slova se mi furt dokola přehrávají v hlavě. Proč?Proč jen tak neodjel...?Proč za mnou musel přijít a říct mi to...??Cipak on nechápe, že tímto mě zabíjí?? "Tak....hodně štěstí a...měj se krásně....v pátek s eještě uvidíme..." "Cože?Ty mě přijdeš doprovodit?Jsi mooc moc hodná a tvůj kluk má velky štěstí...!!" Buuuu...Prosím přestan!! "Ano přijdu tě doprovodit.Budu před vlakem, tak jak mě uvidíš tak vylaz, ano?Pamatuj si to..." "Jojo, jasně že budu!!budeš před vlakem....já tě budu stopro vyhližet!" Rozloučili jsme se a odešli každý jinym směrem. Dny do toho osudného pátku byli strašné!V halvě mi neznělo nic jinyho, než jeho slova o NÍ!!!! Jak moc jí závidím!!proč ona a né já?na tuhle otázku mi už asi nikdo neodpoví....Chodila jsem jako tělo bez duše.Vlastně to tak bylo...Prostě všechno co ve mě bylo jsi TY jedinou větou zabil.Ted je jen tělo...a nic víc. Konečně nastal ten den!!Den, kdy tě vidím naposled.je 8.55 a na nádraži je jediný vlak.Je to vlak.který nás oddělí navždy.A už vidím i ho se svoji rodinou.Oni nastoupí, ale on ještě zůstane venku.Rozhlíží se...Ano, já vím že hledá mě, ale ještě není ten správný čas.Průvodčí ho naháni do vlaku a on se se smutným výrazem ještě jednou podívá kolem...A já jdu dál...Rozběhnu se a po tvářích mi začnou padat slzy.Jsou to mé poslední slzy pro něho.Už nikidy víc pro něj nebudu brečet.NIKDY V ŽIVOTĚ!!! Otočím se a vidím, že vlak ještě stále stojí."Ještě mám čas", pomyslím si.Stále běžím...tak.Už jsem na místě.A ted jen čekat.ale nebudu čekat moc dlouho, protože slyším z dálky troubeni vlaku.Už jede!!Ted jen čekám až přijede ke mě.Už je celkem blízko...V kapse mám pro něj poslední dopis.Zdalipak si pamatuje na má poslední slova, která jsem mu řekla..?Vlak je stále blíž a blíž.Slyším jak duní koleje...KONEC se blíží...TED!!Vykročím levou nohou a jdu si stoupnout na koleje.Řidič vlaku si mě všimne ale příliš pozdě na o aby vlak ubrzdil.... A já ucítím náraz.Je to velká bolest!!Ale ta co byla v mém srdci byla větší.pak už nic necítím.Má duše poamlu odchází z těla.Ale...jako by se jí nechtělo!!Pořád jsem naživu!za chvili mě donesli na nádraží, kam pak pro mě dorazí sanitka.Vlak mě příliš nezdeformoval a není na mě nepříjemný pohled jinak by mě asi nenesli mezi lidi.....Ale co to!!!ON sedí na lavečce na nádraží a smutně hledí před sebe.Proč není ve vlaku???Nemohl se stihnout tak rychle vrátit a navíc, vlak nesměl nikdo opustit!Tak co dělá tady???A pak se podívá směrem kde ležím já.Když si mě všimne, ihned vyskočí a přiběhne ke mě.Svalí se za mnou na zem a začne mě objímat.Všude je spousta krve....Ještě pořád cítím jeho dotek a slzy, ktere se mu objevili na tvaři. "PROČ??Proč jsi to udělala???" "...protože tě miluju...." ale tohle on už neuslyší... V dálce slyším sanitku... "Deny proč jsi mě opustila??Já tu zůstal kvůli tobě!!Neodjel jsem, protože jsem si uvědomil, že tebe miluju víc než ji!!Čekal jsem tu na tebe, abyhc ti to mohl říct a my by jsme byli spolu!!Deny!!Nesmíš mě opustit!!PROSÍÍM!!!! " Neeee!!!!To není možné!!!On nechtěl odjet?!?Zůstal tu!!!Aby jsme mohli být spolu!!On mě miluje!! Ale už ho ani neslyším...NE!!!Já už nechci zemřít!!ne ted!! Ale je pozdě...Má duše už jde pomalu pryč z těla...Vidím ho jak mě stale objímá ale já už tam nejsem.Proč jsem nezemřela hned po nárazu??Proč jsem musela ještě žít a vyslechnout si to?Sanitka už přijela.Ale je už příliš pozdě.On jede se mnou.Já nás pořád sleduju. Pak si konečně všimne dopisu, který mi trčí z kapsy.Na obálce je napsano jeho jmeno.Vidím, jak se mu třepou ruce a z očí se mu valí další slzy.Pomalu ho otevře a čte: Nikdy jsem nemilovala nikoho tak jako tebe.Byla jsem kvůli tobě strašně neštastná a trapila jsem se moc!!Ale největší bolest pro mě byla, když jsi mi přijel říct, že se stěhuješ za svojí láskou.Vlastně, mrtvá jsme byla už v tu chvíli, co jsi mi to řekl.Asi sis to neuvědomoval, ale bylo to prostě tonejhorší.Pamatuješ si ještě na má poslední slova?Ano, už v tu chvíli jsem věděla co udělám.Prostě ych nemohla žít s vědomím, že tě už nikdy neuvidím a že někoho miluješ.Bud štastný a vzpomínej na mě jen v tom dobrém. MILUJI TĚ Položil dopis, podíval se na mě a opět mu vytryskli slzy. "Ale vždyt já tě taky miluju!!A strašně moc lituju toho, že jsme ti to neřekl dřív!!Ale prostě jsme si to uvědomil až ted!!To já můžu za tvou smrt!!" Náhle se mu vybavilo....pamautješ si ještě na má posledni slova??.....ano, přijdu tě doprovosit.Budu před vlakem.... On ví, že už nejsem ve svém těle, proto taky, když mu t v sanitce oznámí, ihned chce jít pryč.Vystoupí a běží a běží...na místo, kde jsme se spolu bavili naposled.Proklíná ten den, kdy se za mnou rozhodl přijet!Proklíná všechno, co mi řekl a prosí Boha at vrátí čas!!Nic by se nestalo!! jenže on si uvědomí, že je příliš pozdě a čas už nikdy nevrátíš....

stestiiiiiii=>

8. června 2007 v 20:24 take oblazky=P
stastie netreba hladat v oblakoch....ale na zemi.....aj ked tu najdes aj omnoho viac nestastia ako v nebi stoji to za to..


toto je hezkeeee...a pravda=>

8. června 2007 v 20:09 take oblazky=P
lenze obcas je aj zamracene a slnko newidno.....no vzdy sa raz vycasi =>





a zase EMOOOOOOO=P

6. června 2007 v 17:03 EMO


aaa.....som si pozical z jednoho blogisu//=P

6. června 2007 v 15:55 JUuuu...Pribehy=P
První vločky
Na tvář jí dopadly první vločky letošní zimy. Rozesmála se… "Co jsem ti říkala? Pesimisto. Neprší! Sněží! Prohráváš to rok co rok. Teď mi něco musíš dát.". Sledoval ji. Je teď ta vhodná chvíle? Ne, asi ne. "Co bych ti měl dávat, vsadili jsme se, ale neřekli jsme o co..". Uštědřila mu přátelskou herdu do žeber. "To znamená, že si můžeš vybrat co mi hodláš dát, ale míň jak pět korun neberu, to si piš.", smála se dívka a popoběhla pár kroků, snažíc se chytit alespoň jednu z vloček do horké dlaně. Teď je ta chvíle. Věděl to. Lepší příležitost si nemohl přát. Chytil ji za ruku a přitáhl k sobě. Ještě pořád se dovádivě usmívala a cvrnkla ho do nosu. Zhluboka se nadechl. A políbil ji. Téměř cítil, jak se jí zastavil tep. Nepřijme to. Neměl jsem to dělat. Je tak nádherná. "Tohle bylo asi víc než pětikačka..", pousmála se. Cítil, jak ho na krku šimrá její teplý dech. Zadíval se jí do očí. "Já… promiň Evi, musel jsem.". Zničil sem to. Totálně sem to zkazil. Celý ty roky sem měl její důvěru, přátelství a teď jsem ji jako lusknutím prstů ztra… Políbila ho. Majetnicky ji obejmul a pustit už jí rozhodně nikdy nehodlal. S jemně rudým nádechem ve tvářích se od něj odtáhla. Jiskřilo jí v očích. Vedle nich se rozsvítila pouliční lampa. Ve ztemnělé uličce se utvořily dlouhé stíny. "Budu muset domů." "Já vím…".………………
...................Vrhla se mu do náruče. "Tak už je to rok!", vypadala tak šťastně. "Ještě ne..", usmál se. "Jakto?", zkoumavě se na něj podívala. "Ještě nespadly první vločky.", mrkl na ni. "Ale to přece nemusí být dnes..". "Já vím, ale bylo by to krásný, nemyslíš?", nevydržel jí nepolíbit. Líbali se stejně tak vroucně a procítěně, jako před rokem. Téměř nic se nezměnilo. Jen se znali ještě líp. Vzal ji za ruku. Ihned začala proplétat jejich prsty do nerozlučné smyčky. Usmál se. Věděl že to udělá. Dělala to vždycky. Jenže dnes se jí to nepovede. "Lásko co to… no né..", rozzářily se jí oči. Nemohl jí často zahrnovat dárky, i když by chtěl. Vtiskl jí do ruky stříbrný řetízek s přívěškem ve tvaru srdíčka. "Miluju tě.". "A já miluju tebe…", objala ho. Podržela si vlasy, aby jí ho mohl zapnout. "Sluší ti..", vzal ji za ruku. Svoji vzájemnou přítomnost si užívali celý den. Povídali si. Smáli se. Líbali se. Byli spolu. Byl to jeden z těch krásných dnů, které prožíval už rok. Naneštěstí, čas stojí proti lásce. Museli se rozloučit. Nevadilo mu to. Věděl, že zítra bude zase jen jeho. Miloval tuhle jistotu. Miloval JI. "Zítra lásko." "Určitě." Chytil ji za pas a políbil ji. "Dobrou.." "Dobrou..", cvrnkla ho do nosu. Usmál se, pustil ji a vykročil z vrátek zpátky na chodník. Přes ulici byla zastávka jeho autobusu. Před očima mu probíhal celý dnešní den, vkročil do ulice. Jen vzdáleně zaslechl troubení auta a skřípání pneumatik o namrzlou silnici. Zrovna znovu prožíval jejich poslední polibek, když ucítil ten smrtící náraz. Svezl se po kapotě auta dolů na silnici. Na jazyku ucítil sladkou chuť vlastní krve. Otočil hlavu k jejím dveřím. Pořád stála u branky. Tak nádherná. Dívala se na něj, neschopná pohybu. Nevnímal bolest, strach ani přicházející jistotu. Nevnímal hlouček klábosících lidí, ani v dálce houkající sanitku. Vnímal jen ji. Usmál se, ale rty se mu zkřivily do bolestného šklebu. Cítil chlad. Ona byla poslední, co viděl. Na tvář jí dopadly první vločky letošní zimy. Rozbrečela se…

New Dizajn

4. června 2007 v 18:03 CLANKYYYYY=D
ale to mam len prozatim pokal najdem lepse obrazkyyyyyyy....taze kujem za pochopenie=P